|
|
Možnosti fyzioterapie u bolestí hlavy vertebrogenního původu
FRIDRICHOVSKÝ, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie pro ovlivnění bolestí hlavy vertebrogenní etiologie. Terapie všech pacientů je založena na stejném principu a podobném přístupu, resp. manuální ošetření zkrácených a přetížených svalů, ovlivnění dechového stereotypu, náprava základních pohybových stereotypů, zapojení hlubokého stabilizačního systému skrze vybrané cviky a provádění autoterapie zadané pacientce. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá anatomickými strukturami, které přímo souvisí s danou problematikou, dále je popsán klinický obraz a diferenciální diagnostika bolestí hlavy, prevalence a možnosti fyzioterapie. Praktickou část tvoří cvičební jednotka, sestavená z metodik v teoretické části, a samotný výzkum, zpracovaný kvalitativní formou, složený ze vstupního a výstupního kineziologického vyšetření společně s průběhem terapie tří pacientek podobného věku. Na základě vstupního vyšetření byla každé pacientce sestavena cvičební jednotka, kterou měla za úkol si cvičit třikrát týdně. Výzkum probíhal po dobu dvou měsíců a u dvou ze tří pacientek mohlo být uskutečněno celkem osm sezení, první pacientka se kvůli onemocnění COVID-19 nemohla dostavit na dvě terapie. Na konci každé kazuistiky je vytvořen souhrn průběhu terapie a její dosažený efekt. Následně se věnuji diskuzi, ve které shrnuji poznatky z teoretické části a výsledky z části praktické, dále zde zahrnuji vybrané publikace nedávného data orientované na bolestí hlavy a její léčby. Práce je zakončena shrnutím výsledků a seznamem použitých zdrojů.
|
|
|
Fyzioterapie u bolestí hlavy vertebrogenní etiologie
POTÁCELOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou bolestí hlavy na podkladě vertebrogenní etiologie. V teoretické části popisuji funkční anatomii a to především páteř a struktury s ní spojené. Dále popisuji v teoretické části bolest, bolest vertebrogenní a bolesti hlavy. U vertebrogenních bolestí jsem se zaměřila i na etiologii vzniku a obecné znaky, které nalezeneme i u cervikogenních bolestí hlavy. Bolesti hlavy jsem rozdělila v textu na primární a sekundární a zmiňuji se okrajově o migréně, tenzí bolesti hlavy a dalších bolestech hlavy. V kapitole zaměřené přímo na cervikogenní bolesti se zabývám historii pojmu, klinickým obrazem, diagnostikou, etiologií vzniku a léčbou. Možnosti fyzioterapie jsou rozděleny na manuální terapii, pohybovou terapii, fyzikální terapii a další specifické metody. V praktické části jsou uvedeny na začátku výzkumné otázky a cíle a metodika výzkumu bakalářské práce. Další částí je cvičební jednotka s instrukcemi a konkrétní cviky, kde uvádím, u kterého z pacientů bylo cvičení prováděno. Při sestavování cviků a instrukcí, jsem vycházela ze znalostí načerpaných během studia. Cvičební jednotka je pouze ukázkou cviků, které lze využít pro zlepšení stavu pacienta. Tři kazuistiky obsahují vstupní a výstupní vyšetření, popis průběhu terapie a také vliv navrženého cvičení a změny před a po terapii. Na konci bakalářské práce se věnuji diskusi, závěru a uvádím zdroje užité v bakalářské práci. Subjektivně došlo dvou pacientů ze tří ke zlepšení celkového psychického i fyzického stavu. U třetího pacienta došlo ke zdravotním komplikacím, které mu znemožnily pokračovat v terapii. V době výstupního vyšetření měl bolesti spojené s úrazem. Klíčová slova
|
host ::
RSS.